Jan Truneček

Jméno: Jan
Příjmení: Truneček
Ročník narození: 11.srpna 1965
Místo narození: Mladá Boleslav
Místo bydliště: Kladěruby - Nová Telib
1. Kde se ve vás vzal vztah k historii, k šermu?
Tady
by se dala použít ta nejvíc otřepaná věta, že už od mala. A byla by to
pravda. Hltal jsem všechny knížky velkým tempem, nejdříve jakoukoliv
beletrii, později historickou, jako třeba Ivanhoe, Robin Hood, Král
železný a zlatý a další. Později jsem však chtěl vědět, jak to doopravdy
bylo, začal jsem si tedy k narozeninám, vánocům a dalším příležitostem
kupovat odbornou literaturu.
2. Kdy a jak jste s šermováním začal?
Nezačal
jsem šermovat nikdy. To, co jsem provozoval se nedá šermem nazvat,
maximálně tak scénickým. Nepovažuju se za šermíře, bylo by to ode mně
drzé a neuctivé vůči spoustě kolegů, kdybych se tak označil. Jen jsem se
tak kolem šermu mihl. Ale začal jsem s koňmi a to někdy v roce 98-99.
Do té doby mě to sice táhlo, ale bál jsem se. Jako kluk jsem měl
zlomenou páteř, tři zničené bederní obratle a doktoři mi řekli, že to
sice bude (až na omezení hybnosti) ok, ale ať se obloukem vyhýbám koním,
že bych mohl skončit na vozíku. Jednoho dne byla ale touha silnější,
než strach.
3. Jakých jste, nebo jste byl / byla, členem skupin?
Honoris
4. Jaký mistr vás učil?
Žádný.
Vše, co jsem se ze šermu poznal, bylo to, že mě zkušenější kolegové
naučili víceméně koordinované máchání různými zbraněmi, kdy jsem se
snažil, aby okolí moc nepoznalo, že to neumím.
5. Změnil historický šerm nějak výrazně váš pohled na život, na vaše chování? Jaké hodnoty uznáváte?
Ano. A to dost podstatně. Díky zájmu o historii jsem se ze zavilého antiklerikála stal praktikujícím katolíkem.
6. Je ve vašem případě šerm spojen s koňmi? Pokud ano, povyprávějte, jak koně ovlivnili váš život.
Všechno,
co jsem kdy veřejně v tomto směru provozoval, se týkalo koní. Honoris
byla koňácká skupina, která se snažila co nejlépe předvádět turnaj na
koních formou divadla. Otázka je, jak se nám to dařilo.
7. Váš nejsilnější zážitek spojený s šermem? Pokud ano, podělte se o příběh.
Nad
tím jsem hodně přemýšlel. Momentů byla spousta a hodně to mám spojeno s
lidmi. Díky "šermu" jsem poznal pár lidí, jichž si neskutečně vážím.
Hodně momentů mám spojených s nimi a jsem jim za to vděčný. To bych
řadil jako ty důležité momenty.
Pak mám zážitkové momenty, které
prostě nezapomenu. První je, když jsem jako rytíř na koni stál vedle
Chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě a k tomu zvonil
zvon Zikmund. Druhý zážitek mám spojený s turnajem v Laxenburgu, letním
sídle Habsburků, kdy jsme turnaj jezdili na historickém turnajovém
kolbišti, kde se
poslední turnaj konal prý někdy v 18.století. Pak až zase my. Byl to silný závazek.
8.Věnujete se historickému šermu stále? Kde vás můžou zájemci a fandové vidět "naživo"?
Nedá
se říct, že se věnuji. Sporadicky vyjíždím za kamarády a s kamarády,
když mě někam pozvou. Nejčastěji však s Regimentem Wied-Runkel z období
sedmileté války.
9.. Máte rodinu, děti, zapojují se do vašich aktivit? Ovlivnil šerm i život partnerský, rodinný?
Rodinu
mám, i tři děti. Byli zapojení všichni, pomáhali ve všem, co bylo třeba
a musím bez nadsázky říct, že bych těch 12 let aktivní činnosti Honoris
nezvládnu. Veškerý náš život byl podřízený Honoris.
V: Kladěrubech Dne : 5.6.2018
Jan Truneček
